Dnes vám, v krátkém rozhovoru, představím neobyčejného člověka, Slovince, usídlivšího se v naší republice nedlouho po válce, neobyčejného a svérázného badatele zkamenělinologa a usazeninologa, jenž propadl svým výzkumem Českému Ráji, respektive jeho části, jež ohraničena jest zhruba tímto trojúhelníkem: Hospoda u Rumcajse, Restaurace Na Jívě a Restaurace U Jindřicha, kde se nachází dvě světoznámá naleziště kamení a jedno havěťové – to první v terénním zlomu táhnoucím se nad horním tokem řeky – v těchto místech ještě potoka Cidliny, v délce bratru sedmi kilometrů, a kde na polích, zejména po hluboké orbě, místní čápi producírující se v závěsu za orbnou mechanizační soupravou, nalézají různou havěť, která jim coby pamlskem je. My, živočichové myslící, pak můžeme na této čerstvé orbě nalézt nemálo materiálu zajímavého – zkamenělé to ulity různých láčkovců, měkkýšů apod., příkladem budiž ostrožky různé, amoniti apod. V řádku druhém však v polích okolních můžeme býti i nálezem kamenné pecky velikosti rozličné, neb v těsném sousedství nalézá se světoznámý lom Na Doubravici, kde zejména v měsících ne zimních, a přes přísné zákazy Lomového ředitelství, k vidění denně je mnoho, jak mi zde říkáme kladívkoťuků, kde jeden každný z nich „ťuk ťuk“ – svou pecku s achátkem nalézti chce. A právě panu Miljunovičovi Vjejcemistrovičovi se v těchto místech zdařil objev nevídaný, který veškeré zdejší teorie o letitosti zdejšího terenního propadu/zlomu doslova staví na hlavu z hlediska obyvatel tehdejšího moře tu, a potvrzuje tím jeden z hlavních životních axiomů, že všechno je jinak. Ale pojďme k věci, záznam, pro autentičnost, zapsán je foneticky, jen kvůli srozumitelnosti drobnými úpravami opatřen.
Pane Miljunoviči Vjejcemistroviči, oč vlastně šlo?
- O kámen.
Nerozumím!
- O kámen, podezřelý kámen, bylmje podezřelý hned, cosemho našel, co semsem po válce přišel.
Po Válce? ... můžete mi to, prosím upřesnit?
- Po válce, co mjesem osud zavál, na opravu baráku potřeboval sem kámeny, byl tojeden z těch, co sempokolí nasbíral.
Aha … a … po které válce?
- Ale, prosjímvás, pro mnje byl od té doby důležitejten kámen. Kdosimáto pamatovat, po kterej válce. Ale ty pomnjici po Šestašedesátým s Prušáky tuž stály, však semi to kámení jejich také hodilo.
Aha … a co bylo dál?
- Kámen ke kámenu, jaktotak bejvá, kdyžse staví, ne?
To i ten … do zdi? ...
- Samojistě, co sním, podezřelej mnje byl … to jo, ale kámenů i pomnjíků bylo málo, hodilse každej.
Tak? …, a potom
- Paksem našel ten druhej…
? ? ?
- … ten druhej podezřelej.
A?
- ... A pak mi to bylo jasný … zdálo semito, a pak semito potvrdilo.
Publikoval jste to někde?
- Aleže gde? ... že! (pozn. g - ještě vliv balkánštiny-staroslovanštiny), aeštěsem semvté době neuměl dost češsky.
A dál … jak to bylo dál?
- Poljetech mnjesice nigdo nevzal, alejá poljetech našel třetí…
… taky podezřelý? ...
- … takytak…
A?
- …semze zdi vykopal tenprvní, abylototo úplnje jistý.
Jisté???
- Jistý!!! Předemnou bylo jasný a nepopiratelný překvapjení obrofský - torzo želvwy mořské obrofské.
Jak jste to mohl tak hned, ze třech fragmenů, určit?
- Jako Jugoslovan mámk mořský fauně vztah vjěčí nežlivy z Suchozjemí. … a vůbec, bylo to jasný.
A pak jste, Miljunoviči Vjejcemistroviči, pokračoval…
- … pokračoval pokračoval. Chyitlomnjeto, ljetato trvalo, ljeta … smou ženou Mjercelenou smena soukoljí vyráželi tam i tu …. a dnjeska…
Léta? ... koljik … pardon - kolik?
- …ljeta ljeta … ruskejtank takytu byl, samjetový přehozjení rježimu, zceljování a rozceljování poljností… noljeta bježaly, ale má vytrvalost…
A dneska!
- …a dnjeska to mám fkupě. Stofka jednolijivých dílů a djílječků, jeto alje hotovi. A ty dva, co chybjej, touž njebylo ťažko to dať dokopi.
Můžete nám to ukázat?
- Podíjvajte se…podíjvajte! Ljeze to tadytam…
Jak je možné, Miljunoviči Vjejcemistroviči, že k objevu došlo až v tomto věku, tak obrovskou zkamenělinu přece nelze jen tak přehlédnout?
- Muj apljikovaný výkum mnje ukázal tjeto pravdy: Želvítorzo senacházjelo v zemiskej hlubinje, avšak kámeny mají tjendencje neustálého stoupání s hlubin zemiských na povrch, však známé vybírání kamenjů na například bramborářských polích na Vysočině, kde by kámeny musjeli být v minuljosti dávno vybráni, to dokazuje nejljépe… a vidíte, leckdes jich je tjech kamenjů je v tem poli víc akože brambor samotných.
A můžete nám též objasnit, jak došlo k té vlastní fragmentaci želví zkameněliny?
- Na povrch kůry zemskej i zemjedjelskej, hloubkovou orbou převrácjenou zeminou se kámení, tak i zakmenjeliny a taki narušjená schránka želví dostává ku samému povrchu a bránami přidalších polnohospodářských pracejch je dále fragmenována a tjeto fragmenti rozpoloženi v šírokou dál po lánu polním.
A co současní vědci, akademici … akademie věd?
- Aaale, znáte to, tji, nežby oupravili svjeje chytrosti, dělajů jakože nic, to je pro nje jednodušjejčí, a nemusjej se přiznávat.
Přiznávát? … k čemu?
- Nože … sje mejllili, omyl, topaní njeradi.
A ještě, dovolte Miljunoviči Vjejcemistroviči, co ta modrá deska na krunýři?
- Bol to sjamec!
Tolik z rozhovoru s panem Miljunovičem Vjejcemistrovičem, jenž k nám přišel po Válce a zapsal se do análů geoprůzkumů svým objevem, kterého dobyl desetiletími své soustavné a úmorné sbírkové práce – želvou mořskou obrovskou ČeskoRajskou a ku škodě české geologie byl pak neshodou okolností světově zapomenut. Přiložená foto dokumentují
* z jednotlivých fragmenů složená zkamenělina Želvy mořské obrovské ČeskoRajské
* drobné nalezené artefakty zkamenělin
* soukolí badatelovo a jeho ženy Mjerceleny
* schrána, ve které světoznámě zapomenutý Miljunovič Vjejcemistrovič přepravoval nalezené fragmenty zkameněliny Želvy mořské obrovské ČeskoRajské
* a … achát ČeskoRajský Doubravický
Pro Magazín INTERESSE Jablonec v srpnu 2014 MW
 |
| Želva. Další fota zde |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor