Pan Egon Wiener je původem sběratel nejen starých pohlednic, ale jak jsem ho mohla poznat, je to zavilý sběratel snad všeho, co má nějakou hodnotu. Jen považte, jednou mi říkal, že jede v neděli snad už v pět hodin (!) na burzu do Prahy. Kromě pohledů mi ukazoval vzácné dečky, porcelán, dokonce i dětskou figurínu z OD Ještěd... a mnoho dalšího. Ale co víc, pan Egon Wiener vládne perem. A to tak, že ho nejen já, ale dokonce i publicista Rudolf Křesťan, připodobňuje k Janu Nerudovi! Však posuďte sami. Zrovna vyšla brožurka o partnerských městech Liberci a Žitavě, no a kdo napsal úvod? Ano, Egon Wiener. Takže kromě žitavského starosty (no on to bude asi také primátor - je to "Oberbürgermeister", což se překládá jako primátor, nebo také jako vrchní starosta..., ale že by Žitava s jejími 30 000 obyvateli byla rovněž statutárním městem s primátorem? Tak já nevím. Nerada bych se někoho dotkla, nebo ho špatně titulovala!), liberecké primátorky a redakce v ní má hlavní slovo on. No tak není to tedy persona hodna toho, mít na Interesse vlastní rubriku?
Zde si můžete přečíst onen úvod:
"Žitavo, tam na obzoru!
Byla jsi tam vždy, co moje paměť sahá. Tvá náruč byla odjakživa útočištěm, přístavem lodí bez kormidla. Pískovcové skály majákem Ojbína, čisté lesy kol dokola zelenými safíry půvabných žen saského dvora. Ty pamatuješ víc, než my všichni dohromady.
Město vysokých věží, otevřených bran, špalíčků českých exulantů, dělníků i studentů škol, renesančního i barokního slohu, společných projektů, sil a snah o budoucnost bez hranic. Mnohého z toho jsme se dočkali.
Jsi parkem i zahradou, městem zdobných kašen i pohodlných laviček, písničkou znějící na březích řeky Nisy, která nás spojuje. Jsi městem obdivuhodného kouzla naší vzájemnosti - pocitu, který mám, a který je nesrovnatelný s jiným, když usednu v parku s květinovými hodinami, zavřu oči a sním.
Mám Tě rád, Žitavo."
Tolik Egon Wiener. Avšak mě teď napadá, a co Liberec? Pročpak na něj také v brožurce nikdo nezapěl ódu? No není to jednostranné? Poklona Žitavě, ale proč sklánět hlavu jen před ní? Cožpak toho není Liberec rovněž hoden? Možná není v celku tak pěkný jako Žitava, (ten moderní liberecký střed se mi prostě nelíbí, až moc tam podle mě splácli staré pěkné budovy s novými moderními, i když pro někoho také pěknými; Žitava snad své malebné vzezření takto nenarušila, tedy kromě "Solnice" - solného domu - Salzhausu, kde k historické budově rovněž přilepili nové prosklené schodiště s výtahem...). Liberec se ale nemůže s klidnou malou Žitavou takto rovnat. Je to město větší, krajské, a proto samozřejmě rušnější a snad proto více "modernější", více "skleněné". Ovšem, a to je hlavní, je naše!
A abychom nezapomněli na naše německé přátele, zde je text k oslavě Žitavy také v němčině:
Zittau, dort am Horizont!
Du warst schon immer da, so lange sich mein Gedächtnis erinnern kann. Deine Arme waren seit Gedenken ein Zufluchtsort, ein Hafen für Schiffe ohne Ruder. Die Sandsteinfelsen - die Leuchttürme von Oybin, die reinen Wälder der Umgebung, wie grüne Saphire von reizenden Damen vom "Sächsischen Hof". Du hast mehr erlebt, als wir alle zusammen.
Eine Stadt der hohen Türme, der offenen Tore, der Vielzahl an böhmischen Exulanten, Arbeitern und Studenten, des Renaissance - und Barockstils, gemeinsamer Projekte, der Bemühungen um eine Zukunft ohne Grenzen.
Vieles davon ist Wirklichkeit geworden.
Du bist ein Park und ein Garten, eine Stadt der verzierten Brunnen und bequemer Bänke, ein Lied, das am Ufer der Neiße, die uns verbindet, ertönt. Du bist eine Stadt des bewundernswerten Zaubers unserer Gegenseitigkeit - ein Gefühl, das ich spüre und das unvergleichlich mit anderen ist, wenn ich mich im Park an der Blumenuhr hinsetze, die Augen schließe und träume.
Ich mag dich wirklich, Zittau.
(jo)
 |
| Právě vyšlá brožurka na počest Liberce a Žitavy (všimněte si správně, dávám Liberec oprávněně na první místo, nechci ani jedno město protěžovat, takže jsem zvolila abecední pořádek... no řekněte, proč by měla být Žitava uvedená na prvním místě? jo) |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor