Ty topoly byly moc krásné!

24. října 2014, jeden jablonecký pneuservis, 7.30 hodin:

"Přejete si?"
"Já bych se chtěla zeptat na výměnu pneumatik."
"Chcete objednat?!
"No já bych radši hned..." Příští týden budu mít totiž auto v servisu, a pak už bude listopad. A to už může třeba mrznout, a já musím každý den jezdit daleko do práce, to já nechci riskovat, že bych musela jet třeba na sněhu na letních pneumatikách. Víte, já jsem řidička tak nějak z donucení a autům vůbec nerozumím... To jsem však pánovi v pneuservisu nevyprávěla.
Ukázal mi zaplněný list papíru. "Dnes už máme plno. Objednáváme na 7. listopadu."
!!! Úlek. "Aha, takže teď hned takhle ráno rychle by to nešlo...," stejně jsem to ještě tak nějak zoufale zkoušela.
"Tyhlety lidi jsou objednaný a museli by čekat," vysvětloval mi mladík s hezkýma hlubokýma očima. No to by přece nebylo fér!
"A nevíte, jestli by to někde v Jablonci takhle na počkání nešlo?" opravdu stupidní otázka. Už na jejím počátku jsem si to uvědomila, ale už jsem ji musela doříct.
"Tak možná ňáký garážisti...," pravil nevěda.

Garážistu v Jablonci já asi žádného neznám, ale napadl mě ještě jeden pneuservis. Tam jsem z principu nikdy nebyla, protože ho postavili na místě, kde kdysi, no kdysi, je to tak 18 let možná, stávala krásná topolová alej, kterou právě kvůli záměru postavit zde autosalon vykáceli. A to ještě pod záminkou, že ty topoly škodí alergikům a že vlastně kvůli těm alergikům je kácejí a že jsou stejně nemocné. Když jsem se tehdy na městský úřad ohradila, že to jsou přece zdravé stromy a že je to škoda, tak mi z životního prostředí odpověděli, že se omlouvají, že to byly samozřejmě zdravé stromy a že na místě vyroste jiná zeleň, že se nemusím bát. No tak na tom místě vyrostl vedle toho autosalonu akorát tak ten nový pneuservis, kam jsem tedy z trucu nechodila či lépe řečeno nejezdila. Ovšem teď... Já přece potřebuju ty zimní gumy!

24. října 2014, mnou do této doby bojkotovaný jablonecký pneuservis, 7.45 hodin:

"Dobrý den."
"Dobrý den. Co to bude?" pravil sympatický pán, i když měli podle otevírací doby ještě zavřeno. Ovšem všude se již pilně pracovalo.
"Já bych se chtěla zeptat na výměnu pneumatik."
"Chcete objednat?"
"No já bych radši hned, jestli by to šlo."
"No, jestli máte trpělivost a můžete počkat, snad by to šlo. Když jste tady tak brzo, tak to nějak uděláme."
Sláva! To jsem měla ale radost! Ani vypovědět to pořádně nemohu. "Já počkám! Já mám čas až do devíti."
"Tak poďte!" Ani jsem si nestačila sednout.

24. října 2014, před tím mnou už asi nebojkotovaným jabloneckým pneuservisem, 8.10 hodin:

Ha ha, toto mám rychle odbyté. To se mi to povedlo! Teď si jen musím udělat jasno ve svých postojích a principech. Ty topoly byly moc krásné! Ale člověk si zvykne asi na všechno?

(jo)