Pojďte se cournout

Procházka naším krásným Jabloncem

Tak jsem se „cournul“ městem, naším krásným městem. Podvečerní jeho atmosféra, a ve mně doznívá zážitek z varhanního koncertu ve sv. Anně. Dostatek času, tam kouknu, tu juknu, zajímá mě naše město, novinky i novoty, rekonstrukce, úpadek, květinová výzdoba, chodníky … všimnout si lze lecčeho.

Vidím hezké ... květiny na sloupech, před radnicí, truhlíky na náměstí … také odstraněné přebujelé dřeviny a odhalené sousoší „Mateřské školky“ před Jabloní, pěkné ale i svou nedávnou opravou degradovanou noblesu mnohých chodníků.

„Ďas aby to spral!“ - a mám po náladě. Ten šlendrián tu pořád ještě je, v samém centru našeho dnes již statutárního města. To snad nikdo nevidí, nikdo se o to nestará? … nebo se řekne: „Pch, zase bazíruješ na takovejch prkotinách?“ Bazíruju nebazíruju, právě o to jde, že to jsou prkotiny ... že to jsou prkotiny a odstranit je je maličkostí za peníz žádný či nemalý. I právě proto mne to tak rozčiluje. Těžko se s něčím takovým setkáte třeba v Hradci Králové, Kroměříži … no v Zittau či Bautzenu už vůbec né, to jsou Němci. Stydím se!

O co jde. Připojuji fotografie. Chodník u Zlatého Lva jest obrouben obrubníky … no podívejte. Nebo -mezi „Gastráčem“ a Kolibou ty kameny coby zábrany, to zajisté je velmi městotvorný doplněk statutární metropole skla a bižuterie. V Anenské uličce nám zase vyrůstá nový březový háj. „Pítko naproti Jabloni, ale stejné je to i na Horním náměstí nebo u přehrady, je jen torzem bývalé funkčnosti ... když jsme sem před třiceti sedmi lety přišli, bylo po městě takových „napaječek“ snad sedm, devět. Obdivovali jsme to tu, a dnes … raději to odstranit než tyto pomníčky nechat žalovat. A co Socha obchodu na náměstí míru, hlavně mám na mysli ten kolem ní profesně vedený drát na elektriku, umně přivázaný na blízký sloup a svedený na zem po starém stojanu restauračního deštníku, a to už ani nemluvě o jeho uchycení na budově Adama a Evy. Před lety byla socha tímto drátem přímo oběšena, zavěšen byl totiž na jejím krku. Na mou stížnost na radnici bylo zvoleno toto, dnes již letité, ale tak profesionální řešení.

Sejděme kousek níže, ano, ocitáme se na Dolním náměstí, bývalém to „Švermáku“, když Šverma co by plastika byl po revoluci jako „persona non grata“ ze zdi knihovny odstraněn. Nejhezčí to ... dle mého … naše náměstí, pravda, trochu pokaženo je „autobusem“ kolem kašny, ale oči si již zvykly. Ještě kousek, za roh a ... velmi navštěvovaná prodejna našich vietnamských spoluobčanů. Pro pánajána, nemám vůbec nic proti nim samotným, ale to místo ... panečku, jeho „genius loci“, to opravdu reprezentuje. A naproti naše slavná Tržnice … ale ne, ne, o ní psát dnes nechci. Všímali jsme si dnes jen takových drobností, prkotin ... ale panečku, našemu městu dávají pořádně zabrat, nemyslíte?

Milan Brož, září 2014

Socha a drát v Jablonci. Více foto z procházky Milana Brože zde