Malá
slabost v kolenou
snad
si na mě vzpomenou... ... a
vzpomněli … vzpomněli jsme.
Zářijové
„Hovory, ovšem!“ , tedy první letošní, byly zasvěceny
vzpomínce na sedmnáctiletého studenta Ladislava Landu, básníka,
byť ...cituji pana Ludvíka Hesse: „zemřel mlád sedmnáct let“,
po sobě zanechal nesmazatelnou stopu. Letos vzpomínáme 50.výročí jeho dobrovolného úmrtí.
Než
dlouhé psaní o večeru, dovolte mi úryvek z dopisu panu Hessovi…
ano, ano je to „ten tvůrce“ babyboxů, kterým jsem mu večer
přiblížil, protože Landovo dílo žije právě i zásluhou jeho.
Z
listu:
Toto
září, ve čtvrtek 24. proběhl první večer letošního druhého
ročníku. A protože jsem si do vínku těch večerů 'letošních'
dal předsevzetí 'hostů', pozval jsem na něj hosta prvního.
Pravda, sice 'in memoriam', ale přišel. Hudbu mi obstaraly na
klavír a kytary dvě slečny studentky a jako toho hosta jsem
představil sedmnáctiletého studenta Ladislava Landu.
Pane
Hessi, ještě teď , když s několikadenním odstupem Vám píši,
jsem
z
toho večera rozechvělý. Básně, jež jsem představil, jsem
vybral z knížky 'Malá slabost v kolenou' tak, aby tvořili jakýsi
průřez nejen tvorby, ale i myšlenkového záběru autora. Nežli
jsem však recitoval, Ladislava Landu jsem pochopitelně musel
trochu lidem představit. K tomu jsem použil převážně Vaše
texty, které jsem nalezl na internetových stránkách a moc mi
pomohly.
Tu
knížku jsem zakoupil před lety, snad rok po tom, co vyšla, ale
nezapadla, jako řada jiných. Stále se držela někde na povrchu,
stále se mi připomínala, stále jsem si v ním 'pročítal', až
došla k naplnění. Pravda, až po třech měsících vlastního
výročí, to ale vůbec nebylo na závadu.
O
večeru mohu řici jediné … krása, zájem, diskuse. Vůbec
nedošlo na druhou půli, kdy jsem měl opět představit svou
tvorbu. Začátkem jsem nabídl p.t. publiku možnost o přestávce
si knížku půjčit a zájemce by mohl zarecitovat něco sám. Ale k
tomu nedošlo, ono nedošlo ani k té přestávce, s takovým
zaujetím lidé texty Ladislava Landy poslouchali...a se k nim
vyjadřovali, tak je oslovily, ty ve věku i ty mladé. Aktuálnost
řady z nich byla zřejmá a já měl a mám radost, že zaujaly
nejen mne, ale i jiné.
Tak
Vám to píšu, abych Vám poděkoval, že jste mi s tím vlastně
pomohl, že jsem toho večera mohl představit i 'Divoké víno' –
mluvíme-li o Landovi, ani to jinak nejde. A také píšu pro to, že
Vám tím chci udělat radost, že jak tvorba Ladislava Landy neleží
jen v šuplíku, tak ale že i Vaše práce a entuziasmus,
s
jakou ji stále a stále propagujete, nachází své uplatnění.
Děkuji
a …. V úctě z Jablonce n.N.
27.září
2015 Milan Brož
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor