Snubák - minipovídka Milana Brože

... no a tak mě napadlo…

Co tě napadlo...

… teďs' mi přetrh niť ... co sem to chtěl řict?

O tom prstýnku...

A jó... No že si ho vezmu, prosím tě, po šestatřiceti letech ... no chápeš to?...
Nevím ... povídej!

Po šestatřiceti letech mě napadlo, že si ho vezmu. Na ja... Ale kde je?

Ty's ho neměl?

Kdepák, tyhle věci ochraňuje paní ... znáš to … na svatbě, a pak dolu s ním … né ne, to si špatně vykládáš, ... ale já na sobě nesnesu nic … viděl's někdy na mně něco? … prstýnek, řetízek ... přívěšek … nic, nikde nic, nesnáším to … a taky jsem hrál basket, tam tyhle špumprnágle nemaj co dělat.
Jo, to je fakt ... a našel's ho?

Kdepák, to nemělo cenu ... hledat...

? ? ?

... počkal jsem, až za pár dnů přijede manželka.

A ta věděla!

Věděla … věděla…

...a našla ho!

Houby, … ukázala mi ruku a že: „... jsem si řekla, než jsem jela, že si ho vezmu ... ten můj mi byl ale po těch letech přes kloub malej tak … nezlob se, … jsem si vzala tvůj!