Velkopáteční

Tehdy se na Zemi prý setmělo, i když bylo poledne. Snad to byl úlek živlů, snad hněv Stvořitele, cože to lidé provedli Boží Lásce. Probili její lidské tělo hřeby a vztyčili na kříži. Taková potupa!

A i když lidé Boží Lásku křivili a křiví, ona zůstává stále stejnou. Je to ta největší jistota světa, kterou když správně pochopíme, máme všechno.

V české společnosti není Velký pátek státem podporovaný jako ve státech na západ od nás. České obyvatelstvo nemá takovou možnost se zamyslet, popřemýšlet o událostech dávných, ztišit se a naslouchat v sobě, ve svém duchu, když si musí plnit své všední pracovní povinnosti. Ale když se chce, všechno jde ... i navzdory většině.

(jo)

Já jsem ta cesta, pravda i život.