Navigace a jablonecká mystifikace

Překvapilo mě tento týden, kolik lidí, respektive řidičů, zajede na krajnici, stáhne okénko a ptá se na cestu. Domnívala jsem se, že v dnešní době má již každý navigaci, a to lepší kvality než já v mobilu, která každou chvíli ztrácí spojení, obvykle v té nejkomplikovanější dopravní situaci, např. v Praze před křižovatkou, kde je tolik různých směrů...

Snad bych to ani nevěděla, kdyby nebyly zrovna prázdniny a já nezavřela auto do garáže s tím, že se bude tento týden chodit pěšky. Máme přece čas! Děti zpočátku protestovaly, navykly si vozit zadečky, ale byla jsem neoblomná. A tak hned na první výpravě do Jablonce jsme podávaly informace třem řidičům, z toho v tom posledním případě šlo o dvě auta dohromady. "Dobrý den, prosím vás, jak se dostaneme do Jablonce?" ptala se první paní za volantem. "Jeďte pořád po hlavní, ona vás zavede do města, není to daleko. Sjedete kopec a jste tam," byla moje první navigace. "Dobrý den, můžeme se prosím vás zeptat, kudy se jede na Bedřichov?" tento dotaz nás zastihl již v Jablonci. Opět řidička. Paní jsme odkázaly potřebným směrem, a já přemítala, jestli ti lidé nemají navigaci? Nefunguje? Ztratila spojení? Mají ji vybitou? A ještě jsme ani neopustily tuto hlavní ulici Podhorskou, když už zastavuje další automobil. Já už to poznám, že se posádka chce na něco zeptat. Za ním zastavuje auto další. Skoro kolona. Tito lidé chtěli do jabloneckého bazénu.

Hezká cedule, trojjazyčná,
ale cíle nedojdeš. 

No ale aby toho nebylo dost, tak v centru města posloužím svou navigací také pěším cizincům. Ti se ptali po veřejných toaletách. Že prý následovali ceduli, ale nemohou to najít. Hmmm.... To je ale zapeklitá situace, cedule je to vskutku pěkná, dokonce jsou to cedule dvě, dokonce ve třech řečech! Ale cíl? Ztracen. Zmizelý. Na tatsächlich! Skutečně! WC nikde! Jako by se do země propadlo. Nikde nic. Pán už potřebuje "dringend auf die Toilette". Naléhavě! Rychle přemýšlím, kam bych ho poslala. Ježkovy oči, já si vůbec nedovedu vybavit, kde jsou tady nějaké veřejné toalety. Aha, na autobusovém nádraží, no ale tam by pán už asi nedošel... Billa! Ano, v Bille nahoře by mělo být WC. Máme stejný směr, tak jdu s nimi, je to kousek! Jé, ono je tam zavřeno. Klíč v kavárně Antik. Kde je kavárna Antik? Hledáme, hledáme, nacházíme. Schovaná v čínské nebo vietnamské, nebo jaké vlastně, restauraci. "Danke!" A že prý jestli bych jim neukázala město. No tak to už opravdu ne. Musím se za světla dostat domů. Já se za tmy zkratkou bojím. A kdo ví, kolik aut s bezradnými řidiči cestou ještě zastaví.

(jo)

A další ukazatel. Perfektní, nepřehlédnutelný. Pro lidi s naléhavou potřebou vskutku výborný.
Jen.... toho času neplatný. Nicht mehr gültig!