Další podvečer v Domu Rýnovice

Další Hovory o všem se uskuteční již zítra v Domě česko-německého porozumění v jabloneckých Rýnovicích. Podvečer je celý v režii i scénáři autora Milana Brože. Jeho texty mu pomůže přednést Marcela Farská a hudbou doprovodí Jakub Vlášek. Na programu mimo jiné jsou: Otčenáš, 1. kapitola z knihy Pojďte si nezapálit, trocha předvánoční poezie Dárky nejkrásnější, povídka z kavárny, vánoční přání Aby Bůh požehnal a další. 

Tak nezapomeňme - zítra, ve čtvrtek 27. listopadu, od 17 hodin v krásném hrázděném Domu Rýnovice!

(jo)

Dům česko-německého porozumění v jabloneckých Rýnovicích

Petr Lichtenberg: Mně je to úplně jedno

Když chtějí jet děti nakupovat do nějakého obchodního centra do Liberce, beru to vždycky z mé strany jako oběť. Nemám to prostě ráda, spíš bych s nimi jela třeba do Českého ráje, jen se tak projít okolo skal, rybníků, lesem. Ale jednou za čas jim to musím dopřát. Tak zatímco ony běhají po obchodech a hledají to, co "potřebují", já bloumám po chodbách a vnímám atmosféru "domu". Naposled jsem si všimla, jak se tam blýská podlaha, jak se to tam vůbec všechno blýská, no a čistotu, tu já ráda. Bylo mi to sympatické. Míjela jsem stojany s nějakými obrazy, vím, že ve Fóru bývá vždy nějaká výstavka. Většinou ty obrazy jen tak přelétnu pohledem, ale tyhle byly jiné. To je krásná růže, říkala jsem si, a tohle je také moc hezké! Kdo to maloval? Petr Lichtenberg. Moooc hezké. Přicházejí dcery: "To jsou hezký vobrazy, viď? Mně se líbí tyhle hodiny a koukni tyhle housle," říkají. "A mně se zase líbí ta růže." "Tahle, viď? Ta růžová. Mně taky. Tu bych chtěla." Díky pane Lichtenbergu, že jsme i v tom obchodním centru - v té "konzumárně", mohly obdivovat krásu Vašeho umu. Píšu Vám to zde proto, abyste věděl, že se mně i dětem Vaše obrazy moc líbí.

Petr Lichtenberg: "Nemám žádné výtvarné vzdělání, neabsolvoval jsem žádný výtvarný kurz – ale víte co?  Mně je to úplně jedno.  Techniku malby neřeším, protože vlastně ani nevím, co bych měl řešit, a tak jenom řeším, jestli se mi to, co jsem namaloval, už líbí nebo ještě ne.  A v koutku duše doufám, že se mé obrazy budou líbit i vám."

Obrazy Petra Lichtenberga si můžete v OC Fórum Liberec prohlédnout do konce listopadu 2014.

(jo)

O Sudetech v Domu Rýnovice

Über Sudetenland mit Egon Wiener im Haus Reinowitz!

Liberecký publicista a zároveň vášnivý sběratel starých pohlednic, a vůbec všech historických reálií, přijede dnes do Jablonce nad Nisou, do Domu česko-německého porozumění v Rýnovicích, aby zde přečetl několik příběhů ze své nové knihy Mou vlastí jsou Sudety Meine Heimat ist das Sudetenland. Kniha je to vskutku česko-německá, neboť je napsána v obou jazycích.

Autorské čtení začíná v příjemném prostředí společenské světnice historického hrázděného domu v Rýnovicích, který mohl být před zbouráním zachráněn díky sbírce po válce vysídleného Němce Franze Riegera, dnes 20. listopadu 2014 v 17 hodin a Egon Wiener Vám možná zodpoví i Vaše případné dotazy.

(jo)

Historický snímek dnešního "Domu Rýnovice"

A Dům Rýnovice dnes. Díky sbírce Franze Riegera

Sokolský den v Jablonci nad Nisou

Zrovna na Mezinárodní den studentstva a také na Den boje studentů za svobodu a demokracii 1989 v pondělí 17. listopadu 2014 oslavili sokolové v Jablonci nad Nisou 120 let od založení TJ Sokol. Sešli se jak jinak než v sokolovně u jabloneckých Tyršových sadů. V programu, který začal v 9.30 hodin a který byl plný sportovních aktivit, vystoupily také folklórní soubory Nisanka, Šafrán a rovněž Baráčníci. (jo)

Folklór na Sokolském dnu v Jablonci nad Nisou.
Více fotografií si můžete prohlédnout v albu marcusce (Zbyněk Cincibus) zde
(Ale pozor! Marcusc nefotil, neboť byl sám v kole - žlutá vesta, zelený šátek... viz foto níže)

V Trojzemí se musíte leda brodit. Die Brücke fehlt

Na místě, kde se stýkají tři země - Česká republika, Polsko a Německo, chybí stále most. An dem Dreiländerpunkt (Tschechien, Polen und Deutschland) fehlt immer die Brücke.

Tady něco chybí... Most! Hier fehlt etwas... Die Brücke! (Foto: JO)

Navzdory tomu, že města Hrádek nad Nisou, Bogatynia a Žitava uzavřela již v roce 2001 svazek Malý trojúhelník a že diskuse o mostu, který by tyto tři země v bodě jejich vzájemných hranic měl pro pěší a cyklisty propojit, se vedou nejméně pět let, je toto tak významné místo stále bez možnosti přechodu suchou nohou. Chcete-li navštívit sousedy na druhém břehu a pohovořit si s nimi, aniž byste na sebe museli křičet přes vodu, musíte se k nim přebrodit. Naštěstí zde řeka Nisa není hluboká a je-li málo vody a k tomu ještě poměrně teplý listopad, lze to docela snadno zvládnout i na podzim. Vizte foto, kde tak právě činí mládež různé národnosti, hovoříc při tom spolu německy a anglicky. Also kein Tschechisch, kein Polnisch, nur Deutsch oder Englisch.

V Trojzemí se musíte na druhý břeh leda přebrodit...
An dem Dreiländerpunkt muss der Fluss zu Fuß durchwatet werden... 

Ačkoli Martin Půta již v roce 2009, kdy působil jako starosta Hrádku nad Nisou, věřil, že výstavba mostu začne v roce 2010, místo je stále "bezmosté". Problém dělají pravděpodobně peníze, jelikož se na výstavbě musí dohodnout tři vlastně cizí subjekty s rozdílnou legislativou. "Ale vždyť by tady stačilo vystavět jen nějakou malou lávku. Je škoda, že teď nemůžu jít na druhou stranu a místo si prohlédnout také z české a polské strany," posteskla si paní Alžběta, která k bodu Trojzemí, německy Dreiländerpunkt, přišla z té saské strany. Jedině přebrodit, paní Alžběto, jedině přebrodit...

Interesse Jablonec přeje zainteresovaným stranám, aby se podařila nějaká dohoda a aby na místě vznikla třeba jen malá lávčička, kde by lidé mohli přecházet jeden za druhým. I to by stačilo, města a státy by ušetřily peníze a tamní krajinu by nezničila stavba možná až příliš velkého mostu.

(jo)

Pokud stavbu brzdí peníze, proč nepostavit jen malou lávku? Vždyť by stačila.
Wenn eine große Brücke das Problem ist, könnte man da nur einen kleinen Steg
über den Fluss bauen. Er würde doch reichen. 

Koliba, Jabloň, a co dál?

Tak, a je to tady. Dlouho očekávaná a optimisty zlehčovaná skutečnost, že nám sbourají oblíbenou hospodu … pardon „Hospodu“ Kolibu, nastala. Po Kolibě, té svérázné stavbě v samém centru Jablonce n. N., už ani památky.

Snad ještě letos přijde na řadu tělocvična, ke které byla Koliba přilepena. Více sto třiceti let tu stála, dokumentovat to ve svém archivu by mohl například pan Václav Vostřák, znalec města.  A hned zjara roku příštího padnout má i JABLOŇ, obchodní dům tuším čtyřicetiletý. Dodnes nám je záhadou, proč po Sametové deklasován byl na pouhou vietnamskou tržnici, vždyť mnozí pamatujeme v jeho prvním patře znamenitý bufet, ale i na tu dobu nevídanou cukrárnu dokonce s dětským koutkem, samotná sámoška pak velikostí nic si nezadala se za dveřmi již čekajícími Penny markety, Billami a podobně. Rádi jsme tam chodívali, s dětmi na kremrole, poháry či zmrzku, se sebou na ovar, držkovku a vůbec vše, co široká nabídka poskytovala. Dodnes, po zrušení bufetu U lázní, nic podobného ve městě neexistuje.

Ale záměr je záměr. Málokdo chápe, proč se Jabloň nedá rekonstruovat a všichni trneme, po těch libereckých odstrašujících příkladech zástavby vnitřního města, cože nám to v našem městě vyroste, jakéže to překvapení pro nás Radnice nachystala. Pravdou jest, že jakási vizualizace existuje, ale tajnosti se dělají, vyjádření zástupců společnosti CRESTYL, která stavbu má realizovat, jsou dosti nejasná a vyhýbavá, ke změnám, i vzhledovým, dle týchž zástupců, prý dojít může, kdy se začne, se přesně neví, k bourání prý dochází proto, aby se nepromeškal termín stavebního povolení, po veřejné tabuli znázorňující konečný vzhled objektu, jak bývá v podobných případech dobrou zvyklostí, také ani památky.  Inu, cože si našinec tedy má myslit … že?
Odkaz na stránky firmy CRESTYL a její vizualizaci naší s obavami očekávané stavby, která však, oproti plánům, změnám imunní není: http://www.crestyl.com/pageparam-project-id@42.html

Vím, strany a straničky mají právě starosti jiné, především sami se sebou … a  kdo nakonec ovládne Radnici, než aby je zajímali občané města a jejich starost o jeho vzhled. To dokazují již prostým faktem konstrukce radniční koalice, která zatím ale vůbec nerespektuje vůli lidu. „Inu, to je demokracie!“ – cituji některé z nich. A kde je vůle občanů? … a … dejte pokoj, My teď máme přece starost jinou! Nebo se snad mýlím.

A tak … uvidíme. Několika snímky  připomínám, jakéže pohledy zatím stále lze za současných výjímečných podzimních dnů v blízkosti JABLONĚ, nežli prostor bude zastavěn, pořídit a se jimi kochat – viz: https://picasaweb.google.com/104046689946598376811/OdJABLONe

Pro magazín INTERESSE Jablonec MW 

Sprosťák

A jé … už to zas u sousedů začalo…

Babí … co začalo?

Poď, to nemusíš ve čtyřech letech eště slyšet … poď! … poď!!!

Babííí … co začalo???

Poď … takovej sprosťák jeden … poď!

…

Hele … babi, to je ta paní! …

Pšt! Nekřič!

Babi … co včera u sousedů …  tam … od toho sprosťáka…

Pšt … a pojď, budem tam stát zase frontu …  že se couráš!

Hele, babi, ona k tomu řezníku jde taky!

…

Tak vidíš, a sme až na konci,  nic ti nekoupim …  že ses tak loudal!

Hele … babí … ta paní…

!!!

Paní! … paní, proč máte doma sprosťáka???

Milan Brož