neděle 11. ledna 2015

Je to tak důležité, smát se druhým?


Zaujal mě názor v jednom českém tisku s názvem "Smát se víře ve jménu svobody slova?" Ocenila jsem jednotlivce, který se postavil proti satirickému týdeníku Charlie Hebdo, aniž by byl samozřejmě na straně teroristů. Pouze se pozastavil nad tím, jestli je správné dělat si legraci z někoho, koho druzí hluboce uctívají. "Lze urážet hluboce až slepě věřící lidi ve jménu svobody slova stejně jako nějaké hvězdy showbyznysu?" ptá se Miroslav Lubas, autor výše jmenovaného článku. Já bych mu odpověděla, že ne. Ale nejen věřící lidi, žádné lidi, tedy ani "nějaké" hvězdy showbyznysu. Prostě nikoho nemá nikdo urážet. Legrace se může dělat z hodně věcí, ale ne z lidí a už vůbec ne z toho, co je svaté. To nemůže přinést nic dobrého. V Německu teď přetiskli karikaturu Mohameda a redakce byla do rána vypálená. Proč si zahrávat? Je to tak důležité, smát se na úkor jiných?

(jo)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor