Šátek ne!?

Přijde mi absurdní, kolik nenávisti lidé nyní srší na dívku somálského původu, kterou vyloučili ze zdravotní školy kvůli jejímu šátku. Zrovna ze zdravotní školy, jejíž absolventky v zaměstnání vlastně jakousi pokrývku hlavy nosit mají. Dnes už to tedy asi předpis není, ale ještě za socialismu měly sestřičky slušivé čepečky, o řádových sestrách nemluvě. Jsou i tací, kteří si neodpustí jedovaté poznámky o tom, jak jsou Somálci negramotní. Chtěla bych vidět tyhle břichaté chytráky, jak by se vyvíjeli oni v podmínkách, které panují v této africké zemi. Hlad, bída, nemoci, obrovská nejistota. Dokud člověk nepochopí, že jeho úkolem je pomáhat, nebude se světu dařit lépe.

(jo)

Zdravotní sestřička v šátku.

Kochání namísto spílání

Dnes jsem byla zhrozena. Venku je taková krásná zima a já mám v duši ještě tak milo, tak nádherně blaze od kochání se pohledem na to úžasně bílé okolí - člověk se může koukat kol dokola a vidí jen a jen bílou barvu. To je přece tak úžasné! To je pastva pro oči. Ne nadarmo je snem dobrého malíře namalovat jednou bílý obraz. Bílá barva totiž obsahuje všechno. A my teď máme díky příznivému počasí možnost, jednou se také tou bílou barvou dokonale opojit, vykoupat se v ní, užít si ji!

Tak s tímto blaženým pocitem jsem otevřela Facebook a je jedno, jestli to byli Češi nebo Němci, Jablonečáci či Žitaváci, většina nadává na sníh! Že jsou chodníky neschůdné, silnice nesjízdné, maminky že nemohou s kočárky projet městem atd. atd. No když několik dní už sněží, tak je to přece normální. To mě fakt rozhořčilo, tahle lidská omezenost.

Vždyť to bylo tak působivé, když jsem ráno přišla k autu, respektive k bílému sněžnému něžnému útvaru, a nebyla si jistá, zda se skutečně jedná o moje vozidlo. Před tím, než jsem ho tedy začala vyhrabávat, udělala jsem malý test - sondu, chcete-li vrt. Ne že bych nechtěla sousedovi posloužit, ale neměla jsem tolik času. V zimě totiž musí člověk počítat s tím, že mu bude cesta lhostejno kam déle trvat.

(jo)

Krásná zima

To ty peníze raději prosolíme

Sousloví "zimní údržba" je nejen v euroregionu Nisa v těchto dnech aktuální. Ačkoli na té české straně je jí dosti spíláno, po malém srovnání musí být však konstatováno, že ze všech tří zúčastněných zemí je ta česká nejlepší. Stačilo jet minulý týden z německé Žitavy přes Polsko do Čech. Od hranic k nám - černo, před hranicemi bílo (rozuměj na silnici).

Když chtějí mít řidiči i v zimě černé silnice...

Vždycky mě moc těší, když je v Čechách něco lepší než jinde. A tak jsem si neodpustila poznamenat, jak se v Čechách hezky jelo, na rozdíl od Polska a Německa, že Češi to prostě v zimě umí... Ale hned mi bylo expertem ze saského cestmistrovství odporováno: "A jak to, že je silnice černá? Co to znamená?" tázal se. A také si sám odpovídal. "To znamená, že bylo hodně soleno. A co ochrana životního prostředí? Kolik soli bylo na metr čtvereční použito? Když se hodně solí, ničí se okolní příroda." Jeho dotazy mě vedly k hlubšímu přemýšlení. No on má pravdu, musela jsem si přiznat, na to jsem nepomyslela, mně šlo hlavně o to, aby se mi dobře jelo. Ale! Ty stromy u cesty na Hrádek jsou přece mnohem hezčí než ty na polské straně. Tak já nevím, jak to s těmi solnými účinky je. "K zimě přece patří sníh, s tím musí řidiči počítat," hájil Sas bílé silnice. "Ale ve Freibergu teď máme taky všechny cesty černé. Tamní cestmistr, 15 let nesmírně spořivý - nikdy se nemohly použít všechny traktory, solit se mohly jen hlavní tahy, ušetřeno bylo spoustu peněz, tak tenhle spořivý mistr tento rok rozhodl: Utratíme všechny peníze, vyjedou všechny traktory, solit se budou všechny silnice. Ušetřené peníze by se stejně pak daly na něco jiného než na nás." Tím na "něco jiného" měl samozřejmě na mysli imigranty. Toto neúsporné rozhodnutí totiž padlo po útoku na berlínský vánoční trh. A já se Čechami také raději už nechvástám, neboť pozoruji, že nálada v Němcích (především těch bývalých východních) se stává k cizincům méně vstřícná, a nerozhoduje, odkud kdo pochází. Z Asie, Afriky, Tschechien... U všech jsou statistiky podílu na trestné činnosti totiž poměrně vysoké.

(jo)

Co je jinak

Jiný kraj, jiný mrav, říká se. A je to tak. Někdy stačí 30 kilometrů vzdušnou čarou a jste jak v jiném světě. Například Jablonec - Žitava. V Jablonci půl metru sněhu, sychravo, v Žitavě sníh žádný a slunečno. V Jablonci pouští řidiči chodce na přechodu, v Žitavě se ohledy na chodce tak neberou, přechody tu téměř nejsou. Ale zato tu mají zelené šipky vpravo na semaforu, kde můžete jet, i když svítí červená. Češi to neznají a dokud se s tím neseznámí, tak tápou a dělají dopravní přestupky. (Musí se nejdříve zastavit, počítat do tří a pokud zleva nic nejede, může se jet.) A samozřejmě řeč. Ta je jiná. Čechům němčina nedělá takové problémy jako Němcům čeština. I učitel češtiny, která se v Žitavě vyučuje téměř na každé škole, občas udělá nějakou tu chybu (háček a čárku napíše nad jiné  písmeno). Čeští žáci ho ale opraví. 70 % Žitavanů se česky učilo a něco umí říct. Němci mají hezčí vánoční výzdobu. Specialitou je herrnhutská hvězda. Pokud na nějakém domě chybí, není jisté, zda tam přijde Weihnachtsmann s nadílkou. A ještě něco. Káva je v Čechách o hodně dražší, a drogerii mají germáni také levnější. Pohonné hmoty se zase vyplatí koupit v Böhmen. A jinak? Karel IV. vládl oběma zemím současně a k tomu zvládl i další národy. Zajímalo by mě, proč my máme problém i s málem.

Žitavský vánoční trh

Hurá do školy! A s kornoutem

Zatímco si děti v Liberci a v Jablonci, a vůbec v celých Čechách, užívají letních prázdnin, chodí ty německé už od pondělí do školy. Ty, které usedly ve školních lavicích poprvé, dostaly tradiční "cukrový kornout".

Už v sobotu před zahájením školní docházky bývá zvykem, že se v obcích pořádají slavnosti spojené právě s předáním pro prvňáky obrovských kornoutů, prohlídkou školy, ohňostrojem atd. I Jana dostala svůj kornout, i když usedla do lavice třídy sedmé. "Chtěli jsme jí ten nástup do školy v Německu trochu zpestřit, víme, že to bude mít na začátku těžké," svěřili se Janiny rodiče. Ona totiž až doposud chodila do školy v Čechách a nyní přestoupila do Žitavy. V německých příhraničních školách je poměrně dost českých dětí, ale ty sem chodily buď už od školky nebo od první třídy a postupně se jazyk naučily. Jana ho moc neumí.

A jak se jí první den ve škole líbilo? "Hrůza, chci do Čech!" byla její reakce. Měla pocit, že téměř nic nerozuměla. Už se i dvě hodiny učila. Tu první ani pořádně nevěděla, jak se ten předmět jmenoval. WTH. "Co to je?" ptala se pak doma. "Hmmm.... To bude asi Wirtschaft, Technik a...," ani matka nevěděla. Internet si však poradil. Wirtschaft, Technik, Haushalt und Soziales. Tedy Hospodářství, technika, domácnost a sociální záležitosti, dalo by se snad přeložit. Poslední hodinu mohla jít domů, protože měli češtinu, a tu ona umí dobře. Dokonce může opravovat učitele, který, i když jazyk vyučuje, tu a tam s ním má problém. A tak třeba píše na tabuli "nejkrasnější" nebo "zahádný" apod.

Druhý den to už bylo lepší. "Kdybych si tady našla kamarády, tak se mi tady líbí víc," nechala se slyšet Jana a už psala svůj první domácí úkol. Z němčiny. Zdá se tedy, že školní atmosféra se jí tu líbí. Tak držíme palce!

(jo)

Škola dětem v Sasku začala už osmého srpna.

Slušná Itálie

Asi deset let jsem slibovala dětem moře, ještě ho nikdy na vlastní oči neviděly a chtěly do Itálie... To není zrovna levná destinace a pořád se těch peněz nějak nedostávalo. Až teď konečně. Nejstarší dceři je sice už dvacet, ale těšila se nejvíc.
Přijeli jsme tam večer, ale ještě jsme museli slanou vodu jaderskou okusit. Paráda! Tolik radosti! Pak však mládež objevila bazén a místo k moři chodila tam. To jsem nemohla pochopit. Ten přece mají i v Jablonci! Sice ne s palmami, italským sluncem a hudbou, ale princip je stejný. Nebo ne? Později jsem si však všimla, že tuto věkovou kategorii na pláži opravdu člověk nenajde. Rámus u chlorované vody je pro ně atraktivnější než romantické šumění moře.
A ještě jsem si něčeho všimla. Itálie je slušná země. Na rozdíl od Čech či Německa tam nenajdete nějakého naháče či exhibicionistu, který chodí či se mezi ostatními koupe nahý. Do konce i do města se jen v plavkách nesmělo a dovolenkáři se museli přiodít. To jsem po zkušenostech od jablonecké přehrady a žitavského O-See velmi oceňovala. Tam mě totiž napadalo jediné: Sodoma Gomora.

(jo)

Obzvlášť večer je moře působivé

...to nejsou Arabové

Ještě jednou se vracíme k výstavě "Meditace v trojzemí". Jako reakci na zprávu o skupince arabských mladíků, kteří se vernisáže také zúčastnili, jsme obdrželi následující zajímavou informaci:

Další foto Z D E

Jenom trochu nepřesnost.... Oni tohle zrovna nejsou arabové, nýbrž afghánci a mluví persky či dari (darijsky) a paštu či paštštinsky (jazykolam...) Arabové jsou ze Sýrie, ale ti nakonec nechtěli jít. Tak to jenom pro upřesnění... Já taky byla překvapená, když jsem tam nastoupila, že většina mluví persky a ne arabsky. Už jsem se arabsky začala učit a pak jsem zírala, že většina v tom zařízení jsou z Afghánistánu a mluví persky.... Araby tam máme teď jen asi tři, ti jsou trochu jiní, živelnější, tmavší, tihle Afghánci jsou klidnější, i když se taky umí rozohnit... A jsou trochu světlejší. Jsou u nich patrné jisté etnické skupiny - někteří vypadají spíše jako asiaté, někteří tak nějak jako Evropané a někteří jsou blíž k indům bych řekla. Taky tam máme jednoho nebo dva kurdy. Upřímně... ještě v těch etnikách nemám úplně jasno...

No tak to jen tak pro zajímavost. 

Příspěvek:  JO