Kochání namísto spílání

Dnes jsem byla zhrozena. Venku je taková krásná zima a já mám v duši ještě tak milo, tak nádherně blaze od kochání se pohledem na to úžasně bílé okolí - člověk se může koukat kol dokola a vidí jen a jen bílou barvu. To je přece tak úžasné! To je pastva pro oči. Ne nadarmo je snem dobrého malíře namalovat jednou bílý obraz. Bílá barva totiž obsahuje všechno. A my teď máme díky příznivému počasí možnost, jednou se také tou bílou barvou dokonale opojit, vykoupat se v ní, užít si ji!

Tak s tímto blaženým pocitem jsem otevřela Facebook a je jedno, jestli to byli Češi nebo Němci, Jablonečáci či Žitaváci, většina nadává na sníh! Že jsou chodníky neschůdné, silnice nesjízdné, maminky že nemohou s kočárky projet městem atd. atd. No když několik dní už sněží, tak je to přece normální. To mě fakt rozhořčilo, tahle lidská omezenost.

Vždyť to bylo tak působivé, když jsem ráno přišla k autu, respektive k bílému sněžnému něžnému útvaru, a nebyla si jistá, zda se skutečně jedná o moje vozidlo. Před tím, než jsem ho tedy začala vyhrabávat, udělala jsem malý test - sondu, chcete-li vrt. Ne že bych nechtěla sousedovi posloužit, ale neměla jsem tolik času. V zimě totiž musí člověk počítat s tím, že mu bude cesta lhostejno kam déle trvat.

(jo)

Krásná zima