sobota 20. února 2016

"Šprdlík"


Dobrý den,

...položili jste si už někdy otázku, jak se jmenuje, jak se říká takovému tomu „šprdlíku“, tomu kusu dřeva, co se klade na pás, když se oddělují jednotlivé nákupy od sebe? Známe to všichni, odděluje to náš nákup od toho nákupu před náma i od toho nákupu za náma. Buďto si to tam dáváme sami, nebo ten před...či ten za náma … to je také otázka, kdo že to tam má dávat. Zjistil jsem, že velmi záleží na nátuře toho kterého zákazníka, zákaznice, ale nejen to, i na momentální náladě toho před či toho za, ale nakonec i na náladě nás samotných. Kupříkladu já sám … dle nálady buď tam ten „šprdlík“ položím, nebo … nepoložím. A pak čekám, co ti před, ale i ti za...udělají. Někdo si toho ani nevšimne, jiný tam „to“ beze slova položí, další tam to „to“ vztekle břinkne, že musí on-ona sám-sama se namáhat. Jiný, ale většinou jiná, se na mně přímo utrhne ...např. A co, vy tam nedáte „ten“ … nebo „to“!!! - jedná se furt o ten „šprdlík“, víme. Další zákazník mne přímo vybídne: Dejte tam ten...kolík, klacek...oddělovač! ... apod. Vrcholem mého rozmaru je … ale to jenom při větším nákupu, kdy to skutečně stojí za to, a mám rozvernou náladu, že vyčkám na konci pásu, a zboží kladu za sebou, do takového jakéhosi hada... pěkně se vlnícího zleva doprava a zase doleva a tak přes celej pás. Manželka mi to už několikrát zakázala, už několikrát se mě zřekla a nechtěla se ke mně ani znát, když svůj postoj k tomu a ke mně, přesto, že jí odevzdávám veškeré mé volné finance, ještě zdůraznila slovy: Tak si to zaplať sám!
To pak skutečně stojí za to, a nejde jen o to chování zákazníků – mých kolegů. Při těchto příležitostech se povětšinou zapojuje i pokladní. A zase záleží na nátuře, momentální náladě … ale také, jak tam toho hada naskládám. Jednou, když se mi podařilo udělat mu i oči, pokladní … a byla to již starší dáma s pupíkem, dokonce vyprskla smíchy a chvíli trvalo, než se srovnala a mohla pokladničit dál. Jiná, jindy a jinde to bylo, si mě ovšem přeměřila takovým pohledem, že v tu chvíli jsem se i přes svoje dva metry cejtil ne víc než na stopětapadesát ...a ještě mi, ale i ostatním, co si o mně myslí sdělila pohrdavým Pch!!!
Vidíš...já jsem ti to říkala! - si hned pochopitelně přisadila i má paní. Ale stejně … když jsem se jí tenkrát ještě zeptal, té pokladní, jak se to „TO“, tedy ten „šprdlík“ jmenuje, tak přes to, že dělala chytrou, taky nevěděla

A pak jsem jednou na facebooku zachytil takovou diskusi, která mne doopravdy zaujala a zajímala... řešila totiž ten problém. Tak poslyšte... celou tu diskusi začal pan Petr Turyna 14.ledna po desáté odpoledne, když položil tu otázku – cituji:
Dlouhé roky řeším zásadní otázku. Jak se oficiálně jmenuje „TO“, co pokládáme u pokladny na pás, abychom oddělili svůj nákup od cizího. Hledám elegantní, zvučný, pokud možno jednoslovný výraz.
Někdo tomu říká těžkopádně "oddělovač nákupů", někdo "další zákazník". To ale přeci není ono...
Děkuji!

Na to přišla řada odpovědí a i zamyšlení, o kterých jsem se už zmínil v úvodu, např.
... kdo to má udělat … ten první, co byl již nákup na pás umístil, nebo ten druhej, co teprve svůj vozík začne vyprazdňovat a zboží překládat na pás?

A k tomu „tomu“ … tedy „šprdlíku“ jedna účastnice hned zkraje:
No já bych řekla, že to název nemá... teda...

Ale Petr Turyna se hned ohrazuje: Název to mít musí. Někdo „to“ přeci vyrábí, takže „to“ musí nějak pojmenovávat. Přece si neřeknou: Tak jo, teď pojďme a vyrobíme takové „to“... jak to nemá název.... a pak nepřijde zákazník, který „to“ potřebuje koupit a neřekne: „Chci koupit takové „to“ jak se to nejmenuje...

Pak tu máme pár nápadů...např.:
Mezerník přepážka dělítko konečník , ...píše s usmívajícím se smailíkem J.M.Heller

Dalšítko – nabádá Martina Kadlecová a dodává: Tak tohle je myslím hodně dobrý kandidát na vítězství! a pan Petr Zemek ji odpovídá: Tak dalšítko za mne vede!

Do diskuse se přidává Šimon Jan: já tomu občas říkám  „sráč, tamten sráč“! ... a již nám známý Petr Zemek opět reaguje: Tak to je takový univerzální slovíčko, hodí se opravdu skoro všude!
A  Íla Rumová Víla (na FB jsou možná různá jména) : Já "tamten ksindl!"

Renča Víte Která - to je také jméno: Já říkám: "Pane, dejte si tam ten klacek, prosím!"....a dodává: uznávám, nemusí to vždy vyznít důstojně
a na to hned reaguje Petr Turyna, prvotní dotazovatel: Není to nebezpečné?...a zavádějící!

Další pojmenování jsou:
...mantinel dělítko rozdělovník rozdělítko dělič mezikláda

Jiří Vaněk: Je to „koblo“!
Další: ...a proč „koblo“ ?… a Vaněk: je to tam psáno: „Společnost KOBLO“

Petr Melichar píše: Ještě jsem slyšel "šprajcklandr" 
Mart-In-Schultz : Ono se to jmenuje „TO“ - bez debat.... Nikdy jsem pro to zadnej jinej nazev nenasel.

Romana Fousková podotýká: Pokladní tomu říkají "čárka".
. a další pisatel hned reaguje: My jsme na vojně "čárka" říkali něčemu jinému. Když šli holky: "Hele, čárky jdou!"

A konečně něco zásadního, zdá se, že v obraze je Dita Nová: Oficiálně se to jmenuje (prodává a nakupuje) jako ODDĚLOVAČ, resp. jako "oddělovač nákupů pro pokladní boxy", ale „DĚLÍTKO“ je krásný, logický a český slangový výraz.

...na to ale další účastník diskuse – Petr TomášNestačil by tradiční český „bazmek“? ...nebo „separatér“...

A další nápady:
zarážka odrážka hen oný, a znovu: Dělítko Rozdělovač Oddělovač Přepážka
a... líbí se mi: Šprajcka … jo, zašprajcni to tam !

A v diskusi vyvstává další otázka: ale to tu už bylo:
Pan Pavel Pešek: Já kromě názvu řeším, kdo tam to ono "dělítko", "dalšítko" či "mojetvoje" má podle supermarketové etikety dávat?!? Ten přede mnou, či za mnou? Vždy nevydržím a s neznalostí terminologie (děkuji za plodné náměty) tam „TO ONO“ dám sám a pokradmu si prosebe špitnu: "ToMiNeber", resp. "ToTiNeplatím". ….

A Jan Vávra dodává:  je to konečník!

Na to Michal Kneip:  Já si hlavně to "dělítko" chci vždycky koupit a ta potvora prodavačka ho dá pokaždé zpět... nechápu

A další účastník – tak trochu se v něm vidím:  Ja ho zase za svůj nákup zásadně nedávám, vetšinou pak za mnou nakupující ho tam velmi snažive dá. Já pak říkám : 'Vidíte...a já to chtěl zatáhnout i za vás?' Reakce bývá různá.
Na to reaguje zadavatel tématu Petr Turyna… Já jsem paranoidní, takže „TO“ dávám před i za nákup. Pro jistotu.

Přispívám svým dílem do mlýna: Byl jsem dnes v LIDLu, ptám se paní přede mnou...dělila si nákup na dva, takže „to“ použila hned dvakrát.“Co to je?!“ - vybafnu na ní a koktám „...co jste teď položila na pás?“
Aniž mrkne okem „WANDERHOLD!“ - klidně opáčí, a jak jsem se na ní vykulil, pokračuje: Všechno, co tetička nevěděla...vysvětluje ...bylo pro ní WANDERHOLD! Myslel jsme, že jsem u konce pátrání – „WANDERHOLD“ , krása, ale zcela zřejmě mě zastiňuje a do černého se trefuje Jaroslav Šimůnek: V Lidlu tomu říkám dě-LIDLo. - no jo, ale se ptám... jak jinde? … dě-KAUFLANDlo, či dě-ALBERTdlo... nebo dě-PENYdlo...nevím.

Pan Ondrej Medvěd Bastl, zvláště vhodně tady pro Sudety hádá - prosím, kdo umíte dobře německy?:  
Unterscheidungsvorrichtung  nebo
Warenunterscheidungsvorrichtung nebo
Einigermenschenwarenunterscheidungsvorrichtung.

Oproti němu už to ví - Veronika Lorenzová, píše:  Já už to vím... dnes v Bille mi nařídila pokladní dát si tam "šprdlik“!

Tamara Talomi: „šprdlík“--- to je půvabné! Souhlas, to asi nejvíc vystihuje situaci, kdy nevíme jak „TO“ nazvat... Jo a pokladní budou mít asi nejvíc pravdu, pracují se "šprdlíkem" přece neustále, ... a slovo bude klidně jejich slangové, o kterém my nakupující nemáme ani potuchy... JO! ... „ŠPRDLÍK“ !

A jsme u začátku, že jo...šprdlík!!! Ale já si myslím, že … trumf tomu všemu dává... myslím... naše PETRA - „“Štafetka“ - že tomu říkají. „Štafetka“!!! - „štafetový kolík, jak logické, že? … A já myslím, že to je fakt asi to nejlepší a vyhlašuju ji za vítěze!

x x x

...aha...že nevíte, kdo to tenkrát v tom krámu, když jsem vyskládal na pás toho hada a ta paní pokladní na mne udělala to opovržlivé „PCH“, zaplatil? … inu, říkal jsem vám přece, kdo komu u nás v rodině odevzdává veškeré své volné finance...


                                                                         Milan Brož // únor 2016

Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor