sobota 20. února 2016

"Šprdlík"


Dobrý den,

...položili jste si už někdy otázku, jak se jmenuje, jak se říká takovému tomu „šprdlíku“, tomu kusu dřeva, co se klade na pás, když se oddělují jednotlivé nákupy od sebe? Známe to všichni, odděluje to náš nákup od toho nákupu před náma i od toho nákupu za náma. Buďto si to tam dáváme sami, nebo ten před...či ten za náma … to je také otázka, kdo že to tam má dávat. Zjistil jsem, že velmi záleží na nátuře toho kterého zákazníka, zákaznice, ale nejen to, i na momentální náladě toho před či toho za, ale nakonec i na náladě nás samotných. Kupříkladu já sám … dle nálady buď tam ten „šprdlík“ položím, nebo … nepoložím. A pak čekám, co ti před, ale i ti za...udělají. Někdo si toho ani nevšimne, jiný tam „to“ beze slova položí, další tam to „to“ vztekle břinkne, že musí on-ona sám-sama se namáhat. Jiný, ale většinou jiná, se na mně přímo utrhne ...např. A co, vy tam nedáte „ten“ … nebo „to“!!! - jedná se furt o ten „šprdlík“, víme. Další zákazník mne přímo vybídne: Dejte tam ten...kolík, klacek...oddělovač! ... apod. Vrcholem mého rozmaru je … ale to jenom při větším nákupu, kdy to skutečně stojí za to, a mám rozvernou náladu, že vyčkám na konci pásu, a zboží kladu za sebou, do takového jakéhosi hada... pěkně se vlnícího zleva doprava a zase doleva a tak přes celej pás. Manželka mi to už několikrát zakázala, už několikrát se mě zřekla a nechtěla se ke mně ani znát, když svůj postoj k tomu a ke mně, přesto, že jí odevzdávám veškeré mé volné finance, ještě zdůraznila slovy: Tak si to zaplať sám!
To pak skutečně stojí za to, a nejde jen o to chování zákazníků – mých kolegů. Při těchto příležitostech se povětšinou zapojuje i pokladní. A zase záleží na nátuře, momentální náladě … ale také, jak tam toho hada naskládám. Jednou, když se mi podařilo udělat mu i oči, pokladní … a byla to již starší dáma s pupíkem, dokonce vyprskla smíchy a chvíli trvalo, než se srovnala a mohla pokladničit dál. Jiná, jindy a jinde to bylo, si mě ovšem přeměřila takovým pohledem, že v tu chvíli jsem se i přes svoje dva metry cejtil ne víc než na stopětapadesát ...a ještě mi, ale i ostatním, co si o mně myslí sdělila pohrdavým Pch!!!
Vidíš...já jsem ti to říkala! - si hned pochopitelně přisadila i má paní. Ale stejně … když jsem se jí tenkrát ještě zeptal, té pokladní, jak se to „TO“, tedy ten „šprdlík“ jmenuje, tak přes to, že dělala chytrou, taky nevěděla

A pak jsem jednou na facebooku zachytil takovou diskusi, která mne doopravdy zaujala a zajímala... řešila totiž ten problém. Tak poslyšte... celou tu diskusi začal pan Petr Turyna 14.ledna po desáté odpoledne, když položil tu otázku – cituji:
Dlouhé roky řeším zásadní otázku. Jak se oficiálně jmenuje „TO“, co pokládáme u pokladny na pás, abychom oddělili svůj nákup od cizího. Hledám elegantní, zvučný, pokud možno jednoslovný výraz.
Někdo tomu říká těžkopádně "oddělovač nákupů", někdo "další zákazník". To ale přeci není ono...
Děkuji!

Na to přišla řada odpovědí a i zamyšlení, o kterých jsem se už zmínil v úvodu, např.
... kdo to má udělat … ten první, co byl již nákup na pás umístil, nebo ten druhej, co teprve svůj vozík začne vyprazdňovat a zboží překládat na pás?

A k tomu „tomu“ … tedy „šprdlíku“ jedna účastnice hned zkraje:
No já bych řekla, že to název nemá... teda...

Ale Petr Turyna se hned ohrazuje: Název to mít musí. Někdo „to“ přeci vyrábí, takže „to“ musí nějak pojmenovávat. Přece si neřeknou: Tak jo, teď pojďme a vyrobíme takové „to“... jak to nemá název.... a pak nepřijde zákazník, který „to“ potřebuje koupit a neřekne: „Chci koupit takové „to“ jak se to nejmenuje...

Pak tu máme pár nápadů...např.:
Mezerník přepážka dělítko konečník , ...píše s usmívajícím se smailíkem J.M.Heller

Dalšítko – nabádá Martina Kadlecová a dodává: Tak tohle je myslím hodně dobrý kandidát na vítězství! a pan Petr Zemek ji odpovídá: Tak dalšítko za mne vede!

Do diskuse se přidává Šimon Jan: já tomu občas říkám  „sráč, tamten sráč“! ... a již nám známý Petr Zemek opět reaguje: Tak to je takový univerzální slovíčko, hodí se opravdu skoro všude!
A  Íla Rumová Víla (na FB jsou možná různá jména) : Já "tamten ksindl!"

Renča Víte Která - to je také jméno: Já říkám: "Pane, dejte si tam ten klacek, prosím!"....a dodává: uznávám, nemusí to vždy vyznít důstojně
a na to hned reaguje Petr Turyna, prvotní dotazovatel: Není to nebezpečné?...a zavádějící!

Další pojmenování jsou:
...mantinel dělítko rozdělovník rozdělítko dělič mezikláda

Jiří Vaněk: Je to „koblo“!
Další: ...a proč „koblo“ ?… a Vaněk: je to tam psáno: „Společnost KOBLO“

Petr Melichar píše: Ještě jsem slyšel "šprajcklandr" 
Mart-In-Schultz : Ono se to jmenuje „TO“ - bez debat.... Nikdy jsem pro to zadnej jinej nazev nenasel.

Romana Fousková podotýká: Pokladní tomu říkají "čárka".
. a další pisatel hned reaguje: My jsme na vojně "čárka" říkali něčemu jinému. Když šli holky: "Hele, čárky jdou!"

A konečně něco zásadního, zdá se, že v obraze je Dita Nová: Oficiálně se to jmenuje (prodává a nakupuje) jako ODDĚLOVAČ, resp. jako "oddělovač nákupů pro pokladní boxy", ale „DĚLÍTKO“ je krásný, logický a český slangový výraz.

...na to ale další účastník diskuse – Petr TomášNestačil by tradiční český „bazmek“? ...nebo „separatér“...

A další nápady:
zarážka odrážka hen oný, a znovu: Dělítko Rozdělovač Oddělovač Přepážka
a... líbí se mi: Šprajcka … jo, zašprajcni to tam !

A v diskusi vyvstává další otázka: ale to tu už bylo:
Pan Pavel Pešek: Já kromě názvu řeším, kdo tam to ono "dělítko", "dalšítko" či "mojetvoje" má podle supermarketové etikety dávat?!? Ten přede mnou, či za mnou? Vždy nevydržím a s neznalostí terminologie (děkuji za plodné náměty) tam „TO ONO“ dám sám a pokradmu si prosebe špitnu: "ToMiNeber", resp. "ToTiNeplatím". ….

A Jan Vávra dodává:  je to konečník!

Na to Michal Kneip:  Já si hlavně to "dělítko" chci vždycky koupit a ta potvora prodavačka ho dá pokaždé zpět... nechápu

A další účastník – tak trochu se v něm vidím:  Ja ho zase za svůj nákup zásadně nedávám, vetšinou pak za mnou nakupující ho tam velmi snažive dá. Já pak říkám : 'Vidíte...a já to chtěl zatáhnout i za vás?' Reakce bývá různá.
Na to reaguje zadavatel tématu Petr Turyna… Já jsem paranoidní, takže „TO“ dávám před i za nákup. Pro jistotu.

Přispívám svým dílem do mlýna: Byl jsem dnes v LIDLu, ptám se paní přede mnou...dělila si nákup na dva, takže „to“ použila hned dvakrát.“Co to je?!“ - vybafnu na ní a koktám „...co jste teď položila na pás?“
Aniž mrkne okem „WANDERHOLD!“ - klidně opáčí, a jak jsem se na ní vykulil, pokračuje: Všechno, co tetička nevěděla...vysvětluje ...bylo pro ní WANDERHOLD! Myslel jsme, že jsem u konce pátrání – „WANDERHOLD“ , krása, ale zcela zřejmě mě zastiňuje a do černého se trefuje Jaroslav Šimůnek: V Lidlu tomu říkám dě-LIDLo. - no jo, ale se ptám... jak jinde? … dě-KAUFLANDlo, či dě-ALBERTdlo... nebo dě-PENYdlo...nevím.

Pan Ondrej Medvěd Bastl, zvláště vhodně tady pro Sudety hádá - prosím, kdo umíte dobře německy?:  
Unterscheidungsvorrichtung  nebo
Warenunterscheidungsvorrichtung nebo
Einigermenschenwarenunterscheidungsvorrichtung.

Oproti němu už to ví - Veronika Lorenzová, píše:  Já už to vím... dnes v Bille mi nařídila pokladní dát si tam "šprdlik“!

Tamara Talomi: „šprdlík“--- to je půvabné! Souhlas, to asi nejvíc vystihuje situaci, kdy nevíme jak „TO“ nazvat... Jo a pokladní budou mít asi nejvíc pravdu, pracují se "šprdlíkem" přece neustále, ... a slovo bude klidně jejich slangové, o kterém my nakupující nemáme ani potuchy... JO! ... „ŠPRDLÍK“ !

A jsme u začátku, že jo...šprdlík!!! Ale já si myslím, že … trumf tomu všemu dává... myslím... naše PETRA - „“Štafetka“ - že tomu říkají. „Štafetka“!!! - „štafetový kolík, jak logické, že? … A já myslím, že to je fakt asi to nejlepší a vyhlašuju ji za vítěze!

x x x

...aha...že nevíte, kdo to tenkrát v tom krámu, když jsem vyskládal na pás toho hada a ta paní pokladní na mne udělala to opovržlivé „PCH“, zaplatil? … inu, říkal jsem vám přece, kdo komu u nás v rodině odevzdává veškeré své volné finance...


                                                                         Milan Brož // únor 2016

HOVORY, ovšem ... únorové

Hovory, ovšem...

...další pokračování cyklu podvečerů mluveného slova, poezie a hudby, uvedu dne 24.února od 18 hodin opět v umělecké kavárně „Galerie FR“ v jabloneckých Rýnovicích... a koho jsem si pozval jako hosta tentokráte?

P O Z V Á N K A
HOVORY, ovšem...
Milan Brož a Galerie FR
tentokráte zvou na

Večer s bratry
ve kterém se představí
Kuba a Ondra Vláškovi
a jejich kapela
Sarkazz Farkazz
X X X
...á propos, víte, jak se jmenuje takové „to“,
čím se oddělují nákupy na pásech
v superultraobr krámech? - Zeptáme se vás!
...

Středa 24.února 2016 v 18.00 hodin
(jako vždy čekáme, až dojede autobus)

Dům česko-německého porozumění
Jablonec n.N. - Rýnovice
Těšíme se na setkání!
M.Brož 603 543 751 P.Laurin 732 551 425 


Bratry, dva, oba hudebně nadané, Kubu a Ondru Vlášky. Však je z loňska již známe. Několik rozdílů bude však letos. Ondra bude mít svůj samostatný blok slova, který si i sám připraví dle svého uvážení. Sluchu se mu dostane v druhé – podotýkám v té delší – polovině večera. Během celé doby hudebními tóny nás neoblaží jen Kuba svou hrou na piano, ale jejich společná kapela, kterou sami založili pod jménem „SARKAZZ FARKAZZ“.

Součástí večera bude i společná úvaha nad zásadním problémem, který ovlivňuje každodenní životy praktiky nás všech. Referát k danému přednesu krátce po zahájení. Problém ten trápí většinu přemýslivých a zní: Jak se jmenuje takové „TO“, co klademe na pokladní pás a odděluje to nákupy naše, od těch nakupujících před námi, ale zrovna tak i těch za námi? ...a v té souvislosti hned podotázka … a kdo je povinnen to „TO“ tam umístit, ten před, nebo ten za námi, či dokonce my sami? - jak zní superultraobr krámová etiketa?

Úvahu si na našem blogu INTERESSE-Jablonec můžete přečíst:  Z D E - Šprdlík

Myslím, máme se tedy skutečně na co těšit, přiměte proto naše srdečné pozvání.

Na setkání se spolu se mnou těší vystupující Kuba 
a Ondra a paní Petra z Domu česko-německého porozumění.

Milan Brož





pátek 29. ledna 2016

JFŠvásta 70

JFŠ 70
aneb
Jaroslav František Švásta oslavil své životní jubileum … a jak jinak, nežli činorodě a dvojnásobně.
Po prvé to bylo 16.ledna v Rychnově u Jablonce nad Nisou, kde se presentoval výstavou „Ohlédnutí 2“. Hned den na to, v neděli pokračoval v oslavách na „svých“ Maršovicích, kde ve své „driketě“ uspořádal nejen výstavu „Mačkáři a mačkárny“, ale rovněž se svými přáteli pokřtil knížku stejného názvu.
více foto Z D E

Více se s oslavami jeho sedmdesátin můžete seznámit v přiloženém projevu k jeho „rychnovské“ výstavě a z fotografií z obou akcí, jež poměrně přesně dokumentují jeho činorodost a elán, kterého má dodnes na rozdávání. Také množství přátel, které mu přišlo k jeho jubileu poblahopřát svědčí o jeho velké oblibě. 

A tak … „Jardo Franto! … ať Ti to ještě dlouho vydrží!“

Za všechny Tvé přátele ti to ze srdce přeje Milan Brož
M.Brož a JFŠvásta


Dámy a pánové, vážení hosté … dobrý podvečer!

Dovolte, abych Vás jménem svým, ale především jménem protagonisty dnešního podvečera … pana Jaroslava Františka Švásty, srdečně přivítal na dnešní vernisáži.

Když jsem chystal tu dnešní promluvu, netušil jsem, co mě čeká. Posléze jsem pochopil, že promluvit, byť ve zkratce, o životě fotografa a básníka JŠ...tak to můžu rovnou o něm napsat knížku. Na to ale času nebylo, a pak...četba té knihy by byla akcí úplně jinou – v rozhlase na poračování. Takže nakonec mi nezbylo než škrtat škrtat a škrtat a v podstatě tady promluvit jen fragmentálně, vybrat zajímavosti, milníky.

Vraťme se do roku 1972. 5.listopadu je nabitý sál OKD na Žižkově pln očekávání. Za chvíli začíná vernisáž výstavy .... Jen jeden muž se nezastaví, ten, co pověřen byl fotoreportáží. Nervozitě se nevyhne, je to jeho první akce takového významu, na rozdíl
od „vystavujícího“ – ak. malíř PAVEL LISÝ to byl , jehož výstava to je již padesátá.

Dnes jsme ZDE ve výstavní síně města Rychnova u Jbc. Tentýž muž je mezi námi, tenkráte jako novic, dnes ostřílený matador, opět
s trochou nervozity, přeci on je dnes tím hlavním protagonistou. Kruh se uzavírá, podobenství se naplnila, je to za těch deset let VÝSTAV ZDE jeho padesátá fotodokumentovaná účast na vernisáži v těchto prostorách.

Mohé se mezitím TENKRÁT a DNES událo. Tak alespoň letem světem.
TU VYSTAVENÝ soubor fotografií, není ani desetitisícinou jeho celoživotní tvorby. Vždyť fotí … co pamatuje … spolužáky, na průmyslovce, vyučování, exkurze, i volné chvíle, sport.

A je tu vojna, tam je vždy co fotit... Pro zajímavost ...mimo témata vojenská… a že je to taky tak trochu od nás: v archivu má foto vojína MAŠKA, tehdy bažanta, an při polním cvičení v neckách zadělává těsto na knedlíky. Co by na tom...kdyby... se nesešli po letech v Tanvaldu, když kupoval CHLEBA - MAŠKŮV.
To by bylo zajímavých výstav z jeho tvorby. Namátkou perlčiky… v době plné zákazů, nařízení a utajování v Ostravě fotografuje tehdejší technický unikát – největší lis v republice...a není přistižen. V OSMAŠEDESÁTÉM takové štěstí nemá a osvoboditelé hned na místě ohněm likvidují jeho spisové materiály, je štěstí, že si v druhé kapse tašky nevšimli KAMERY OSMIČKY, a film zachránil. To
v DEVĚTAŠEDESÁTÉM v Bartolomějské už o filmy přichází.
O dvacet let později, při návštěvě Václava Havla v Jablonci, přichází dík ochrance JENOM o novou košili, když hledal místo se sluncem
v zádech.

Fotil a fotil. Vše ve veslařském klubu SLAVIE … sport i následky toho ostatního … svatby a děti. V 89' za snímek pózující mis-ky IVANy CHRISTOVÉ na INTERKAMEŘE získává jednorázový japonský fotoaparát FUJI. Jako správný Čech a k tomu Žižkovák, jeho jednopoužitelnosti nedbá a v několika následujících letech jím zhodnocuje X dalších filmů.

V roce 1974 nachází druhý domov – Maršovice. Není zde již novicem, před 6ti lety fotí v DALEŠICÍCH a zachycuje už i zdejší krajinu. A pak jdou fotoreporáže 40 let jedna za druhou... vítání občánků, zábavy, plesy, loučení dětí s MŠ, pohřby, svatby, oslavy MDŽ, jubilea občanů, sportovní a družební akce … příkladně ta návštěva fotbalistů z NDR nebo kolchozníků ze SSSR. Dokumentuje rozvoj obce, nové domky, výstavbu kovárny v přidružence, atd. Mnohé z těch fotek našli uplatnění i v Svč. museu v LIBERCI jako součást výstavy ke 40.výročí otevření Ještědu.

Až do roku 2013, kdy z redakce odchází redaktorka Jaroslav Očenášová, publikuje často v Jabloneckých novinách, účastní se soutěží OKS a fotokubů. V Galerii MY k jejímu 15.výročí vystavuje skoro šest desítek svých prací. Léta zastává funkci kronikáře obce … pochopitelně SVÝCH ... UŽ DÁVNO SVÝCH MARŠOVIC.

Ano, prosím, stále mluvím jen o jednom člověku, o protagonistovi dnešního večera, o panu Jaroslavu Františku Švástovi. Narodil se 18.1.1946 v Praze. Po osmiletce následuje Průmyslovka – kování, válcování, tažení, TO JE JEHO OBOR. Pak 3 semestry na ČVUT a je, SOUDRUHŮM NEPADL DO OKA, odejit na vojnu. Po třech letech
v ČKD odchází z pozice mistra do přidružené výroby JZD, kde setrvá plných 35 LET AŽ do důchodu.
Vincek-Pavel Kudr

Na jedno zapomenout nesmím … jakoby náhodou, jakoby mimochodem … ZAKLÁDÁ RODINU, rekonstruuje BARÁK, stává se tátou … dědou. A CELÝCH PADESÁT LET mu oporou je jeho žena. JAROSLAV A JAROSLAVA – jdou spolu životem od první společné návštěvy biografu. Když po letech života na Maršovicích se probírali věcmi ještě ze Slavie – toho veslařského klubu, nalezli i dvě vlaječky. Na rubu jedné stálo: nejlepší mladší dorostenka za rok 1964 a na druhé: nejlepší starší dorostenec za rok 1964.

Čas se nezastavil a práce Jaroslava Švásty pokračuje. Setkat s ním se lze snad všude, i já mu musím děkovat za jeho fotoreportáže mých podvečerů. V posledních letech své úsilí zaměřuje
na dokončení knihy MAČKÁRNY A MAČKÁŘI, ve které ZDOKUMENTOVAL fenomén našeho kraje – DRIKETY, nebo-li mačkárny. Knížka pokřtěna bude zítra v 15.hod na MARŠOVICÍCH, a kde jinde nežli v DRIKETĚ.

Tato výstava je jen malé zastavení, ohlednutí se za těmi sedmdesáti lety. A …dovouji si citovat z jedněch materiálů o něm:
Za objektivem vždy stojí určitý člověk, který podává svědectví nejen o realitě, ale i o svých pocitech.

A přesně to - dámy a pánové - plati i o JFŠ … Dovolte mi proto, abych teď tady na tomto místě u příležitosti jeho velikého jubilea, autorovi dnešní výstavy a mému kamarádovi JARDOVI ŠVÁSTOVI pogratuloval, a ze srdce mu popřál nejen jménem svým, ale i Vaším, moc a moc zdraví, dostatek práce, KTERÁ PŘECE ŠLECHTÍ – a v Jardově podání to snad platí dvojnásobně, teplo rodinného krbu a … snad JEŠTĚ ...dodal bych … žádnou srážku s blbcem … to přece
ve svých letech už nemá zapotřebí.

Dámy a pánové,
dobrý večer, mnoho pěkných zážitků z tohoto podvečera a …
JARDA ŠVÁSTŮ … spolu se svým dílem je Váš.


Rychnov u Jablonce nad Nisou v sobotu 16.ledna 2016