Dobrý
den,
...položili
jste si už někdy otázku, jak se jmenuje, jak se říká takovému
tomu „šprdlíku“, tomu kusu dřeva, co se klade na pás, když
se oddělují jednotlivé nákupy od sebe? Známe to všichni,
odděluje to náš nákup od toho nákupu před náma i od toho
nákupu za náma. Buďto si to tam dáváme sami, nebo ten před...či
ten za náma … to je také otázka, kdo že to tam má dávat.
Zjistil jsem, že velmi záleží na nátuře toho kterého
zákazníka, zákaznice, ale nejen to, i na momentální náladě
toho před či toho za, ale nakonec i na náladě nás samotných.
Kupříkladu já sám … dle nálady buď tam ten „šprdlík“
položím, nebo … nepoložím. A pak čekám, co ti před, ale i ti
za...udělají. Někdo si toho ani nevšimne, jiný tam „to“ beze
slova položí, další tam to „to“ vztekle břinkne, že musí
on-ona sám-sama se namáhat. Jiný, ale většinou jiná, se na mně
přímo utrhne ...např. A co, vy tam nedáte „ten“ … nebo
„to“!!! - jedná se furt o ten „šprdlík“, víme. Další
zákazník mne přímo vybídne: Dejte tam ten...kolík,
klacek...oddělovač! ... apod. Vrcholem mého rozmaru je … ale
to jenom při větším nákupu, kdy to skutečně stojí za to, a
mám rozvernou náladu, že vyčkám na konci pásu, a zboží kladu
za sebou, do takového jakéhosi hada... pěkně se vlnícího zleva
doprava a zase doleva a tak přes celej pás. Manželka mi to už
několikrát zakázala, už několikrát se mě zřekla a nechtěla
se ke mně ani znát, když svůj postoj k tomu a ke mně, přesto,
že jí odevzdávám veškeré mé volné finance, ještě zdůraznila
slovy: Tak si to zaplať sám! …
To
pak skutečně stojí za to, a nejde jen o to chování zákazníků
– mých kolegů. Při těchto příležitostech se povětšinou
zapojuje i pokladní. A zase záleží na nátuře, momentální
náladě … ale také, jak tam toho hada naskládám. Jednou, když
se mi podařilo udělat mu i oči, pokladní … a byla to již
starší dáma s pupíkem, dokonce vyprskla smíchy a chvíli trvalo,
než se srovnala a mohla pokladničit dál. Jiná, jindy a jinde to
bylo, si mě ovšem přeměřila takovým pohledem, že v tu chvíli
jsem se i přes svoje dva metry cejtil ne víc než na stopětapadesát
...a ještě mi, ale i ostatním, co si o mně myslí sdělila
pohrdavým Pch!!!
Vidíš...já
jsem ti to říkala! - si hned pochopitelně přisadila i má
paní. Ale stejně … když jsem se jí tenkrát ještě zeptal, té
pokladní, jak se to „TO“, tedy ten „šprdlík“ jmenuje,
tak přes to, že dělala chytrou, taky nevěděla
A
pak jsem jednou na facebooku zachytil takovou diskusi, která mne
doopravdy zaujala a zajímala... řešila totiž ten problém. Tak
poslyšte... celou tu diskusi začal pan Petr Turyna 14.ledna po
desáté odpoledne, když položil tu otázku – cituji:
Dlouhé
roky řeším zásadní otázku. Jak se oficiálně jmenuje „TO“,
co pokládáme u pokladny na pás, abychom oddělili svůj nákup od
cizího. Hledám elegantní, zvučný, pokud možno jednoslovný
výraz.
Někdo
tomu říká těžkopádně "oddělovač nákupů", někdo
"další zákazník". To ale přeci není ono...
Děkuji!
Na
to přišla řada odpovědí a i zamyšlení, o kterých jsem se už
zmínil v úvodu, např.
...
kdo to má udělat … ten první, co byl již nákup na pás
umístil, nebo ten druhej, co teprve svůj vozík začne vyprazdňovat
a zboží překládat na pás?
A
k tomu „tomu“ … tedy „šprdlíku“ jedna účastnice hned
zkraje:
No
já bych řekla, že to název nemá... teda...
Ale
Petr Turyna se hned ohrazuje: Název
to mít musí. Někdo „to“ přeci vyrábí, takže „to“ musí
nějak pojmenovávat. Přece si neřeknou: Tak jo, teď pojďme a
vyrobíme takové „to“... jak to nemá název.... a pak nepřijde
zákazník, který „to“ potřebuje koupit a neřekne: „Chci
koupit takové „to“ jak se to nejmenuje...
Pak
tu máme pár nápadů...např.:
Mezerník
přepážka dělítko konečník , ...píše
s usmívajícím se smailíkem J.M.Heller
Dalšítko
–
nabádá
Martina Kadlecová a dodává: Tak
tohle je myslím hodně dobrý kandidát na vítězství! a
pan
Petr Zemek ji odpovídá: Tak
dalšítko za mne vede!
Do
diskuse se přidává Šimon Jan: já
tomu občas říkám „sráč, tamten sráč“!
... a již nám známý Petr
Zemek opět
reaguje: Tak
to je takový univerzální slovíčko, hodí se opravdu skoro všude!
A
Íla Rumová Víla (na FB jsou možná různá jména) : Já
"tamten ksindl!"
Renča
Víte Která -
to je také jméno: Já
říkám:
"Pane,
dejte si tam ten klacek, prosím!"....a
dodává: uznávám,
nemusí to vždy vyznít důstojně
a
na to hned reaguje Petr
Turyna,
prvotní dotazovatel:
Není
to nebezpečné?...a zavádějící!
Další
pojmenování jsou:
...mantinel
dělítko rozdělovník rozdělítko dělič mezikláda
Další:
...a
proč „koblo“ ?…
a Vaněk: je
to tam psáno: „Společnost KOBLO“
Mart-In-Schultz
: Ono
se to jmenuje „TO“ - bez debat.... Nikdy jsem pro to zadnej jinej
nazev nenasel.
….
a další pisatel hned reaguje:
My jsme na vojně "čárka" říkali něčemu jinému. Když
šli holky: "Hele, čárky jdou!"
A
konečně něco zásadního, zdá se, že v obraze je Dita Nová:
Oficiálně
se to jmenuje (prodává a nakupuje) jako ODDĚLOVAČ, resp. jako
"oddělovač nákupů pro pokladní boxy", ale „DĚLÍTKO“
je krásný, logický a český slangový výraz.
...na
to ale další účastník diskuse – Petr Tomáš: Nestačil
by tradiční český „bazmek“? ...nebo „separatér“...
A
další nápady:
zarážka
odrážka hen oný, a
znovu: Dělítko
Rozdělovač Oddělovač Přepážka
a...
líbí se mi: Šprajcka … jo, zašprajcni to tam !
A
v diskusi vyvstává další otázka: ale to tu už bylo:
Pan
Pavel Pešek: Já
kromě názvu řeším, kdo tam to ono "dělítko",
"dalšítko" či "mojetvoje" má podle
supermarketové etikety dávat?!? Ten přede mnou, či za mnou? Vždy
nevydržím a s neznalostí terminologie (děkuji za plodné náměty)
tam „TO ONO“ dám sám a pokradmu si prosebe špitnu:
"ToMiNeber", resp. "ToTiNeplatím". ….
A
Jan Vávra dodává: je
to konečník!
Na
to Michal Kneip: Já
si hlavně to "dělítko" chci vždycky koupit a ta potvora
prodavačka ho dá pokaždé zpět... nechápu
A
další účastník – tak trochu se v něm vidím:
Ja
ho zase za svůj nákup zásadně nedávám, vetšinou pak za mnou
nakupující ho tam velmi snažive dá. Já pak říkám :
'Vidíte...a já to chtěl zatáhnout i za vás?' Reakce bývá
různá.
Na
to reaguje zadavatel tématu Petr Turyna…
Já jsem paranoidní, takže „TO“ dávám před i za nákup. Pro
jistotu.
Přispívám
svým dílem do mlýna: Byl jsem dnes v LIDLu, ptám se paní přede
mnou...dělila si nákup na dva, takže „to“ použila hned
dvakrát.“Co
to je?!“ -
vybafnu na ní a koktám „...co
jste teď položila na pás?“
Aniž
mrkne okem „WANDERHOLD!“
-
klidně opáčí, a jak jsem se na ní vykulil, pokračuje: Všechno,
co tetička nevěděla...vysvětluje
...bylo
pro ní WANDERHOLD! Myslel
jsme, že jsem u konce pátrání – „WANDERHOLD“
,
krása, ale zcela zřejmě mě zastiňuje a do černého se trefuje
Jaroslav Šimůnek:
V Lidlu tomu říkám dě-LIDLo. - no
jo, ale se ptám... jak jinde? … dě-KAUFLANDlo,
či dě-ALBERTdlo...
nebo dě-PENYdlo...nevím.
Pan
Ondrej Medvěd Bastl, zvláště vhodně tady pro Sudety hádá -
prosím, kdo umíte dobře německy?:
Unterscheidungsvorrichtung nebo
Warenunterscheidungsvorrichtung
nebo
Einigermenschenwarenunterscheidungsvorrichtung.
Oproti
němu už to ví -
Veronika Lorenzová, píše: Já
už to vím... dnes v Bille mi nařídila pokladní dát si tam
"šprdlik“!
Tamara
Talomi: „šprdlík“---
to je půvabné! Souhlas, to asi nejvíc vystihuje situaci, kdy
nevíme jak „TO“ nazvat... Jo a pokladní budou mít asi nejvíc
pravdu, pracují se "šprdlíkem" přece neustále, ... a
slovo bude klidně jejich slangové, o kterém my nakupující nemáme
ani potuchy... JO! ... „ŠPRDLÍK“ !
A
jsme u začátku, že jo...šprdlík!!! Ale já si myslím, že …
trumf tomu všemu dává... myslím... naše PETRA - „“Štafetka“
- že tomu říkají. „Štafetka“!!! - „štafetový
kolík, jak logické, že? … A já myslím, že to je fakt asi to
nejlepší a vyhlašuju ji za vítěze!
x
x x
...aha...že
nevíte, kdo to tenkrát v tom krámu, když jsem vyskládal na pás
toho hada a ta paní pokladní na mne udělala to opovržlivé „PCH“,
zaplatil? … inu, říkal jsem vám přece, kdo komu u nás v
rodině odevzdává veškeré své volné finance...
Milan
Brož // únor 2016
