středa 8. července 2015

HOVORY po deváté a před prázdninami naposled

Ve čtvrtek 25.června skončil v Kavárně Galerie Franze Riegra v domě porozumění v Rýnovicích cyklus devíti pořadů 'HOVORY', které jsem zde po dobu devíti měsíců, jako převážně autorské čtení, uváděl. Podvečery mi pomohli utvářet i mí hosté, ženy, muži, mladí i starší, hudebníci či recitátoři, které jsem si na každý podvečer pozval, a kterým tímto dovoluji si velice poděkovat. Všichni vystoupili nezištně, bez jakéhokoliv požadavku na i jen symbolický honorář, byť přípravě věnovali vždy nemalé úsilí, včetně svého volného času a dopravy na místo konání.

Každý pořad jsem utvářel tak, aby se věnoval určitému tématu, příkladně v předvánočním čase Lidskosti, dále pak třeba Velkému bratru, Jarnímu času , Vnitřní svobodě… apod., kteréžto téma se, nahlíženo z různých úhlů pohledu, celým večerem, ať vážně či nevážně, prolínalo. Poslední z pořadů mi pomohli utvářet bratři Vláškové, Kuba svým úžasným ovládáním piána, a Ondra, který nám již ve svém mladém věku ukázal svůj ohromný cit pro náš jazyk, pro četbu, recitaci. A tak mohu, dle hlasů z publika, s velkou spokojeností říci, že dané téma – Věk člověka a různé aspekty pohledů na něj, probírané toho večera, bylo pětačtyřicetiletým věkovým rozdílem účinkujících dobře umocněno a poslední předprázdninové Hovory tím byly znamenitě dotvořeny.


Jak dál? Nad tím se zamýšlím nejen já sám, ale i paní Petra Laurin ... s ní 'jsem to všechno upekl', a ona byla tou osobou, která mi poskytla pro vystoupení v prostorách Domu česko-německého porozumění svůj azyl. V začátku jsme si řekli ''Zkusíme! Pojedeme do prázdnin, ...a pak se uvidí!' A ten monent je teď tady, budeme muset sednout, dát hlavy dohromady a... uvidět a.... to sednutí nás v nejblížší době čeká. Za sebe mohu prohlásit, zdá se mi, domnívám se, že to svou životaschopnost má! Doplněno dalšími hosty... mám takový záměr, zvát osoby i od jinud, básníky, literáty, začínající a tak...., pomalu, postupně, … 'a zase by se vidělo'. Zajímavost akcí by rozhodně stoupla, mohli bychom porovnávat. Má to však trochu háček. Těm lidem, přišedším, těm pozvaným, alespoň na benzín by to chtělo přispět … si myslím. Žádal jsem na našem magistrátu o dotaci na tyto aktivity, pro jakousi faktickou nedosatečnost, které jsem se dopustil, má žádost byla vyřazena ještě před samotným projednáním a rozhodováním. To se stane, mě vždycky žádosti o sebe sama dělaly problémy, ...našlo se však pár dobrých a znalých lidiček, kteří mi pro příště přislíbili s tím pomoct. Takže záměry do budoucna snad budu moci, společně s mými přáteli na pořadu se podílejícími, naplnit. Držte palce!

 
Závěrem ještě několik odkazů na texty, které byly posledního předprázdninového podvečera v kavárně publikovány:O

 SVOBO ZOVÁNÍ – aneb malá úvaha nejen o věku a svobodě:  
O SVOBO ZOVÁNÍ

Prach zvonů:  
Prach zvonů

Zpověď starého restauratéra:  
Zpověď starého restauratéra

                                                                    Posledního června 2015
                                                                                                                    Váš Milan Brož

Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor