Chodíval jsem tudy takřka denně, nahoru „Na hutě“ je to tudy
zkratka. Přechod přes koleje je od „Knoflíkáče“ – bývalého to hřiště
zastavěného dnes budovami sloužícími našim plechovým „miláčkům“, coby dup. Lidé
to tu mají, jak se říká – vyšlápnuté. Jen ta zastávka, stará plechová šedivá
bouda, zvenčí psím čůráním napenetrovaná, zevnitř prosáklá „trávou“ – tedy
pardon, zplodinami z jointů, které tu mládež začasté konzumuje. No, co
bych vám vyprávěl, ostuda na ostudu, estetično nulové, Jablonec, který
ovlivňoval ženy a jejich vnímání krásna snad celého světa, a tady taková
„ohyzda“.
Stávala zde dříve budova zděná, stávala. Ale jak „Dráhy“ upadaly, upadala i ta typická
drážní budova i s pokladnou, snad nějakou králíkárnu tam naposled někdo
měl. Pak to zbourali a dovezli tu „plechovku“. Pak udělali perón a „plechovku“
o cca šedesát metrů přemístili. A tak to bylo roky, roky pro tu ostudu.
Snad se „Dráhy“ nadechují k nové době. Oprava hlavního
nádraží, vznik stanice Jablonec n. N. -CENTRUM, a teď dokonce rekonstrukce celé
tratě, snad až do Tanvaldu.
„Zajdu se podívat na ZASTÁVKU…,“ napadlo mne, „… no jestli se tam náhodou také něco … jestli tam je ještě ta bouda?“
„Zajdu se podívat na ZASTÁVKU…,“ napadlo mne, „… no jestli se tam náhodou také něco … jestli tam je ještě ta bouda?“
„Jak jsem dopadl? … jak dopadla ta bouda, ta plechovka
stará?“ – však podívejte se sami. Je to skutečně pro radost, kultivace
prostředí nebývalá. Poradujte se se mnou z té nové zastávky, která ale
už „vůbec není pro ostudu“.
Více fotografií můžete zhlédnout zde |
Rozhodl jsem se zdokumentovat všechna nádraží a nádražíčka na katastru města
ležící. Začnu dole, Dolním nádražím, pak nádraží Jablonec n. N., Centrum,
Zastávka – tu máme dnes, Nová Ves – to je velký otazník, měla se ta stanice
likvidovat, tak jsem zvědav, jak to dopadlo. Tak mě napadá, Centrum za Novou
Ves … i tak nějak se to dá říci, neboť „vlaky to prý nestihnou na čas“
s tím zastavením na Nové Vsi, takže sám velký Železničář rozhodl:
„zlikvidovat“. No a pak už chybí jen nádražíčko pasecké, kde nám pro změnu
zlikvidovali pamětihodnost v podobě ručně stahovaných „šraněk“.
Inu, doba se zastavit nedá. Tak příště se sejdeme na tom „Dolním“.
Inu, doba se zastavit nedá. Tak příště se sejdeme na tom „Dolním“.
Ještě maličkost. Všimněte si, na posledních dvou snímcích
detailu stožáru osvětlení. Mají kloub, jsou sklopné, nemusí se lézti nahoru.
Nevím, neznám předpisy, ani drážní, ani ty druhé, zda se sloupy veřejného
osvětlení mohou sklápět. Také je otázka, zda sloupy Českých drah jsou počítány
mezi veřejné, či nikoliv. Jen jsem si vzpomněl … jako kluk , to bylo koncem
padesátých let v minulého století v Jihlavě, když jsem chodíval za svým
dědou mašinfírou na dráhu, již tenkráte na dráze sklopné sloupy instalovány
byly, snad … vzpomínám, jiného tvaru, ale rozhodně sklopné byly.
MW
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor